|
|
Impact of Subjective Visual Perception on Automatic Evaluation of Dashboard Design
Hynek, Jiří ; Herout, Adam (oponent) ; Kuric,, Eduard (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Using metrics and quantitative design guidelines to analyze design aspects of user interfaces (UI) seems to be a promising way for the automatic evaluation of the visual quality of user interfaces. Since this approach is not able to replace user testing, it can provide additional information about possible design problems in early design phases and save time and expenses in the future. Analyses of used colors or UI layout are the examples of such evaluation. UI designers can use known pixel-based (e.g., Colorfulness ) or object-based (e.g., Balance or Symmetry ) metrics which measure chosen UI characteristics, based on the raster or structural representation of UI. The problem of the metric-based approach is that it does not usually consider users' subjective perception (e.g., subjective perception of color and graphical elements located on a screen). Today's user interfaces (e.g., dashboards) are complex. They consist of several color layers, contain overlapping graphical elements, which might increase ambiguity of users' perception. It might be complicated to select graphical elements for the metric-based analysis of UI, so the selection reflects users' perception and principles of a visual grouping of the perceived shapes (as described by Gestalt psychology). Development of objective metrics and design guidelines usually requires a sufficiently large training set of user interface samples annotated by a sufficient number of users. This thesis focuses on the automatic evaluation of dashboard design. It combines common knowledge about dashboards with the findings in the field of data visualization, visual perception and user interface evaluation, and explores the idea of the automatic evaluation of dashboard design using the metric-based approach. It analyzes chosen pixel-based and object-based metrics. It gathers the experience of users manually segmenting dashboard screens and uses the knowledge in order to analyze the ability of the object-based metrics to distinguish well-designed dashboards objectively. It establishes a framework for the design and improvement of metrics and proposes an improvement of selected metrics. It designs a new method for segmentation of dashboards into regions which are used as inputs for object-based metrics. Finally, it compares selected metrics with user reviews and asks questions suggesting future research tasks.
|
|
|
Predikce zvukoizolačních vlastností dělicích stavebních konstrukcí a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov
Berková, Petra ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Tuza,, Karel (oponent) ; Vaňková,, Marie (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předložená disertační práce pojednává o zvukoizolačních vlastnostech dělících stavebních konstrukcí v oblasti nízkofrekvenčního zvuku u kročejové neprůzvučnosti a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov. V rámci predikce kročejové neprůzvučnosti je provedena simulace laboratorního měření kročejové neprůzvučnosti. Práce vychází z výskytu častých stížností obyvatel bytových domů na subjektivně nevyhovující kročejovou neprůzvučnost horizontálních dělících konstrukcí, jejichž nášlapná vrstva je tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti v souladu s požadavky stanovenými v ČSN 73 0532: 2010, obyvatelé si stěžují na subjektivní vnímání zvuků nižších kmitočtů. Výskyt hluku s výrazným charakterem zvuku v oblasti nízkých kmitočtů byl dokázán měřením a vyhodnocením spektrální analýzy hladiny akustického tlaku, způsobené pohybem osob po stropní konstrukci s podlahou. Na toto měření a jeho vyhodnocení prováděné v souladu s měřením a vyhodnocením hluku v mimopracovním prostředí nelze vztáhnout požadavek stanovený Nařízením vlády č. 272/2011 Sb.“ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb se nevztahují na hluky z běžného užívání bytu. V rámci platné legislativy je tento problém v ČR v současné době neřešitelný. Proto jsou v této práci analyzovány způsoby hodnocení kročejové neprůzvučnosti a jsou vysloveny zjištěné závěry. S kročejovou neprůzvučností v nízkofrekvenční oblasti souvisí i navazující část předkládané disertační práce, kdy ve výpočetním programu ANSYS (verze 14.0) je simulováno laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti reálné konstrukce. V práci jsou uvedeny výsledky simulace, a to hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti do třetinooktávového pásma 630 Hz. Tyto výsledky jsou porovnány s naměřenými hodnotami v modelované laboratoři.
|
|
|
Manuál
Klusová, Katarína ; Houser, Milan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Směsice symbolů, autorit a teorií, které člověk dnešní společnosti vstřebává je pro mnohé zmatečným zdrojem manuálů jak se svým životem zacházet, rozhodovat se, nebo kterou politickou stranu volit. Zároveň přesně tyto symboly, autority a teorie jsou zásadní součástí naši kultury a vzdělání, a právě v nich hledáme inspiraci, informace a vysvětlení. Občas sním o tom, že mým zdrojem informací není nic víc než příroda a její pozorování. V utopickém světě bez zprostředkovaných informací bych pozorovala svět vlastním tempem, návazně kráčejíc od jedné informace k druhé. V reálném světě z různých vědních oborů, které zkoumají universum do velkých podrobností, proudí obrovské kvanta informací, které běžný člověk není schopný na této vědecké úrovni pochopit. Ku příkladu, když si čtu o Hawkingově paradoxu, mohu si představit, jak je to asi myšleno, ale výpočtům neporozumím, a zdroje neobsáhnu..No i tak informaci i bez úplného pochopení začleňuji do mé představy vesmíru a černých děr. Universum vnímám pomocí intuice a jeho fragmenty- konkrétní projevení universa pak pomocí rozumu. První obraz mé série je zobrazení universa pomocí symbolů, tj. kódů, které jsme si my lidé dohodli, abychom mohli komunikovat o nevyjádřitelném. Universum je pořád na očích, a kdykoliv se začnu zabývat jeho dílčí částí, mohu si v něm znovu uvědomit celek. Pokračování série je konkretizace, čili formulace a rozvinutí hlavních vybraných témat universa (dle mých osobních priorit). V tomto momentě je má práce založena především na přepínání mezi celkem a detaily. Co se děje na “sběrném” obraze, ovlivní i ostatní obrazy detailů. Poslední obraz série je opět obrazem celku. Je po spirále vývoje o patro výš nad prvním obrazem. Promítnutím universa skrze mně dojde k jeho transformaci a obraz, byť symbolický a symbolizující se ještě více zjednoduší až do podoby jakéhosi loga. Vyskytne se v něm navíc logo téhož, jako symbol zrcadlení universa mou bytostí. Tak dospíváme k universu v universu obsáhnutém. Mikrokosmu v makrokosmu. Mou individualitu ve Všehomíru. Fraktál.
|
|
|
Vnímání zdraví a nemoci u laické veřejnosti v kraji Vysočina
NETOPILÍKOVÁ, Lenka
Úvod: Subjektivní vnímání zdraví a nemoci je faktorem ovlivňujícím zdravotní stav každého z nás. Mnohdy se ve zdravotnických zařízeních setkáváme s laiky, kteří neznají definice zdraví, nemoci a často ani neví, které z faktorů jejich zdraví poškozují. To v důsledku může vést k bagatelizaci potíží či přemíře využívání zdravotnických služeb. Cíle práce: Práce si klade za cíl zjistit, jak laická veřejnost v kraji Vysočina vnímá zdraví a nemoc, co dělá pro své zdraví a jak by popsala zdraví podporující a zdraví ohrožující chování. Metodika: Pro splnění cílů byla využita kvalitativní forma výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvaceti informanty z řad laické veřejnosti. Výběr informantů byl záměrný dle předem stanových kritérií. Jednalo se o deset mužů a žen různých věkových kategorií. Získaná data byla posléze doslovně přepsána a analyzována. Výsledky: Ukazuje se, že vnímání zdraví a nemoci je vysoce individuální a hraje v něm roli řada faktorů. Mnohdy se představa informantů rozchází i s dostupnou literaturou. Rozdíl ve vnímání je patrný i v určení hranice mezi zdravím a nemocí. Výsledky naznačují, že lidé, kteří v minulosti prodělali nějaké lehčí onemocnění a nyní je jejich zdravotní stav v pořádku, se necítí být zdraví. Naopak informanti trpící chronickým onemocněním se zdravě cítí. Z pohledu vnímaných rizikových faktorů, které by mohly zdraví poškodit, pak informanti nejčastěji zmiňovali prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Zároveň bylo zjištěno, že většina lidí pro své zdraví nedělá maximum a uvědomuje si své rezervy. Závěr: Znalost vnímání zdraví a nemoci se jeví jako velmi podstatná z důvodu potřeby edukace a prevence. V tomto směru je prospěšná zejména pro ordinace praktických lékařů, kteří se nacházejí v primární péči a velmi často své pacienty edukují a informují v oblasti zdraví a zdravého životního stylu.
|
|
|
Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách.
Částka, Lukáš ; Vágner, Michal (vedoucí práce) ; Sýkora, Karel (oponent)
Název práce: Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách. Práce je zaměřena na porovnání fyziologických parametrů při pěších armádních přesunech. Vybranými metodami zjišťujeme a porovnáváme fyziologické zatížení výzkumné skupiny vojáků při pěších přesunech se zátěží a bez zátěže. Soubor 10 testovaných vojáků tvoří studenti VO při FTVS UK v Praze. Vybraný soubor byl testován ve třech etapách. V první etapě byl výzkumný soubor testován při provádění pěšího přesunu na 10 km bez zátěže. Ve druhé etapě na stejné trase se zátěží 15 kg a ve třetí etapě opět na stejné trase se zátěží 25 kg. Cílem práce je porovnat energetický výdej, srdeční frekvenci a subjektivní vnímání zátěže během jednotlivých etap výzkumu. Ke zjištění srdeční tepové frekvence byly využity sporttestry. Subjektivní vnímání zátěže bylo zaznamenáno pomocí upravené Borgovy škály. Výdej energie byl vypočten ze vstupních zjištěných údajů testovaných jedinců a ze zjištěné tepové frekvence. Výsledky: Z naměřených údajů bylo zjištěno rozdílné subjektivní vnímání zátěže. Pouze dva jedinci z 10 členného výzkumného souboru byli v první a druhé etapě výzkumu schopni vnímat subjektivní zátěž s přesností naměřené tepové frekvence. Dále...
|
|
|
Impact of Subjective Visual Perception on Automatic Evaluation of Dashboard Design
Hynek, Jiří ; Herout, Adam (oponent) ; Kuric,, Eduard (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Using metrics and quantitative design guidelines to analyze design aspects of user interfaces (UI) seems to be a promising way for the automatic evaluation of the visual quality of user interfaces. Since this approach is not able to replace user testing, it can provide additional information about possible design problems in early design phases and save time and expenses in the future. Analyses of used colors or UI layout are the examples of such evaluation. UI designers can use known pixel-based (e.g., Colorfulness ) or object-based (e.g., Balance or Symmetry ) metrics which measure chosen UI characteristics, based on the raster or structural representation of UI. The problem of the metric-based approach is that it does not usually consider users' subjective perception (e.g., subjective perception of color and graphical elements located on a screen). Today's user interfaces (e.g., dashboards) are complex. They consist of several color layers, contain overlapping graphical elements, which might increase ambiguity of users' perception. It might be complicated to select graphical elements for the metric-based analysis of UI, so the selection reflects users' perception and principles of a visual grouping of the perceived shapes (as described by Gestalt psychology). Development of objective metrics and design guidelines usually requires a sufficiently large training set of user interface samples annotated by a sufficient number of users. This thesis focuses on the automatic evaluation of dashboard design. It combines common knowledge about dashboards with the findings in the field of data visualization, visual perception and user interface evaluation, and explores the idea of the automatic evaluation of dashboard design using the metric-based approach. It analyzes chosen pixel-based and object-based metrics. It gathers the experience of users manually segmenting dashboard screens and uses the knowledge in order to analyze the ability of the object-based metrics to distinguish well-designed dashboards objectively. It establishes a framework for the design and improvement of metrics and proposes an improvement of selected metrics. It designs a new method for segmentation of dashboards into regions which are used as inputs for object-based metrics. Finally, it compares selected metrics with user reviews and asks questions suggesting future research tasks.
|
|
|
Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách.
Částka, Lukáš ; Vágner, Michal (vedoucí práce) ; Sýkora, Karel (oponent)
Název práce: Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách. Práce je zaměřena na porovnání fyziologických parametrů při pěších armádních přesunech. Vybranými metodami zjišťujeme a porovnáváme fyziologické zatížení výzkumné skupiny vojáků při pěších přesunech se zátěží a bez zátěže. Soubor 10 testovaných vojáků tvoří studenti VO při FTVS UK v Praze. Vybraný soubor byl testován ve třech etapách. V první etapě byl výzkumný soubor testován při provádění pěšího přesunu na 10 km bez zátěže. Ve druhé etapě na stejné trase se zátěží 15 kg a ve třetí etapě opět na stejné trase se zátěží 25 kg. Cílem práce je porovnat energetický výdej, srdeční frekvenci a subjektivní vnímání zátěže během jednotlivých etap výzkumu. Ke zjištění srdeční tepové frekvence byly využity sporttestry. Subjektivní vnímání zátěže bylo zaznamenáno pomocí upravené Borgovy škály. Výdej energie byl vypočten ze vstupních zjištěných údajů testovaných jedinců a ze zjištěné tepové frekvence. Výsledky: Z naměřených údajů bylo zjištěno rozdílné subjektivní vnímání zátěže. Pouze dva jedinci z 10 členného výzkumného souboru byli v první a druhé etapě výzkumu schopni vnímat subjektivní zátěž s přesností naměřené tepové frekvence. Dále...
|
|
|
Skrytá vada stropu s podlahou, nebo nedostatek v posuzování kročejové neprůzvučnosti?
Berková, Petra ; Berka, Pavel
Na základě stížností uživatelů bytů byla zjištěna podstatná skutečnost, týkající se převážně stropů s podlahou, u níž je nášlapná vrstva tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti, obyvatelé si opakovaně stěžují na špatnou akustickou pohodu především v oblasti vnímání pohybu osob po podlaze ve vyšším podlaží. Spektrální analýzou zdroje hluku (pohyb osob po stropní konstrukci s podlahou) bylo zjištěno, že se jedná o zdroj hluku s výraznými složkami v oblasti nízkých kmitočtů (31,5 až 40) Hz, tedy mimo oblast hodnocení kročejové neprůzvučnosti dle platné legislativy.
|
|
|
Predikce zvukoizolačních vlastností dělicích stavebních konstrukcí a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov
Berková, Petra ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Tuza,, Karel (oponent) ; Vaňková,, Marie (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předložená disertační práce pojednává o zvukoizolačních vlastnostech dělících stavebních konstrukcí v oblasti nízkofrekvenčního zvuku u kročejové neprůzvučnosti a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov. V rámci predikce kročejové neprůzvučnosti je provedena simulace laboratorního měření kročejové neprůzvučnosti. Práce vychází z výskytu častých stížností obyvatel bytových domů na subjektivně nevyhovující kročejovou neprůzvučnost horizontálních dělících konstrukcí, jejichž nášlapná vrstva je tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti v souladu s požadavky stanovenými v ČSN 73 0532: 2010, obyvatelé si stěžují na subjektivní vnímání zvuků nižších kmitočtů. Výskyt hluku s výrazným charakterem zvuku v oblasti nízkých kmitočtů byl dokázán měřením a vyhodnocením spektrální analýzy hladiny akustického tlaku, způsobené pohybem osob po stropní konstrukci s podlahou. Na toto měření a jeho vyhodnocení prováděné v souladu s měřením a vyhodnocením hluku v mimopracovním prostředí nelze vztáhnout požadavek stanovený Nařízením vlády č. 272/2011 Sb.“ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb se nevztahují na hluky z běžného užívání bytu. V rámci platné legislativy je tento problém v ČR v současné době neřešitelný. Proto jsou v této práci analyzovány způsoby hodnocení kročejové neprůzvučnosti a jsou vysloveny zjištěné závěry. S kročejovou neprůzvučností v nízkofrekvenční oblasti souvisí i navazující část předkládané disertační práce, kdy ve výpočetním programu ANSYS (verze 14.0) je simulováno laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti reálné konstrukce. V práci jsou uvedeny výsledky simulace, a to hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti do třetinooktávového pásma 630 Hz. Tyto výsledky jsou porovnány s naměřenými hodnotami v modelované laboratoři.
|
|
|
Manuál
Klusová, Katarína ; Houser, Milan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Směsice symbolů, autorit a teorií, které člověk dnešní společnosti vstřebává je pro mnohé zmatečným zdrojem manuálů jak se svým životem zacházet, rozhodovat se, nebo kterou politickou stranu volit. Zároveň přesně tyto symboly, autority a teorie jsou zásadní součástí naši kultury a vzdělání, a právě v nich hledáme inspiraci, informace a vysvětlení. Občas sním o tom, že mým zdrojem informací není nic víc než příroda a její pozorování. V utopickém světě bez zprostředkovaných informací bych pozorovala svět vlastním tempem, návazně kráčejíc od jedné informace k druhé. V reálném světě z různých vědních oborů, které zkoumají universum do velkých podrobností, proudí obrovské kvanta informací, které běžný člověk není schopný na této vědecké úrovni pochopit. Ku příkladu, když si čtu o Hawkingově paradoxu, mohu si představit, jak je to asi myšleno, ale výpočtům neporozumím, a zdroje neobsáhnu..No i tak informaci i bez úplného pochopení začleňuji do mé představy vesmíru a černých děr. Universum vnímám pomocí intuice a jeho fragmenty- konkrétní projevení universa pak pomocí rozumu. První obraz mé série je zobrazení universa pomocí symbolů, tj. kódů, které jsme si my lidé dohodli, abychom mohli komunikovat o nevyjádřitelném. Universum je pořád na očích, a kdykoliv se začnu zabývat jeho dílčí částí, mohu si v něm znovu uvědomit celek. Pokračování série je konkretizace, čili formulace a rozvinutí hlavních vybraných témat universa (dle mých osobních priorit). V tomto momentě je má práce založena především na přepínání mezi celkem a detaily. Co se děje na “sběrném” obraze, ovlivní i ostatní obrazy detailů. Poslední obraz série je opět obrazem celku. Je po spirále vývoje o patro výš nad prvním obrazem. Promítnutím universa skrze mně dojde k jeho transformaci a obraz, byť symbolický a symbolizující se ještě více zjednoduší až do podoby jakéhosi loga. Vyskytne se v něm navíc logo téhož, jako symbol zrcadlení universa mou bytostí. Tak dospíváme k universu v universu obsáhnutém. Mikrokosmu v makrokosmu. Mou individualitu ve Všehomíru. Fraktál.
|
host ::
RSS.